Pietní setkání u Hlávkovy koleje bylo  tradičním místem, kde začaly  17.listopadu 2024 připomínky událostí z listopadu roku 1939 i roku 1989. V koleji u Karlova náměstí, kde  pobýval Jan Opletal a byla jedna z těch, kde nacisté po uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 zatýkali studenty, které pak deportovali  do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Jelikož se tam někteří z nich potkali se zatčenými polskými akademiky, jak uvedl Ivan Wilhelm, člen prezidia a správní rady Nadace Hlávkových, byla pamětní medaile Nadace  připomínající rok 1939 i 17. listopad 1989 udělena za rok 2024 Jagellonské univerzitě.

Univerzity Karlova a Jagellonská mají totiž obdobné kořeny ze středověku,  ale i podobné bolestné vzpomínky z období druhé světové války. Prorektor Jagellonské univerzity v Krakově Jaroslaw Górniak před Hlávkovou kolejí vzpomenul zatčení profesorů své univerzity  6. listopadu 1939 a jejich odvezení do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Přes sto   starších 40 let z nich sice   bylo propuštěno po několika měsících, avšak  část z nich se toho nedožila nebo další umřeli po propuštění. Ti, co v koncentračním táboře zůstali, se s českými studenty spřátelili a nespojoval je pouze stejný osud.

Na shromáždění promluvili  i další hosté jako předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková,  rektor ČVUT Vojtěch Petráček a dále zástupkyně studentů a největší potlesk sklidila  Zdeňka Valouchová, předsedkyně Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých.

Na závěr před Hlávkovou kolejí k uctění památky obětí nacistické perzekuce zástupci institucí a organizací položili celkem čtyřicet věnců a kytic.  Shromáždění, které zahájil smíšený pěvecký sbor se 65 zpěvačkami a zpěváky chorálem "Kdož jsú boží bojovníci", aby pak provázel kladení věnců zpěvem  směsí lidových písní a nakonec zazpíval státní hymnu, se odhadem zúčastnilo průběžně až 500 účastníků.