Tušil jsem, že většina lidí nebude vědět, kam by se měli v případě ohrožení schovat, uvedených 90 % je sice víc, než jsem čekal, ale ani tak se příliš nedivím. Z existujících cca šesti tisíc krytů je použitelná necelá třetina, která by poskytla útočiště maximálně jednomu milionu lidí. Ano, po rozpadu evropských socialistických států východního bloku v konci minulého století propadlo mnoho z nás tendenčně utopické představě, že válečným konfliktům je definitivně odzvoněno, proto se kryty rušily či nechávaly zpustnout. Také se prý za dobu od jejich vzniku radikálně změnil charakter válčení, a to hlavně „díky“ inteligentním zbraňovým systémům. Jsem sice jen poučený laik, ale při pohledu na současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se mi zdá, že by lidi docela uvítali, kdyby se měli před letadlovými nálety či raketovým odstřelováním kam ukrýt. Problematické je i nerovnoměrné rozložení krytů po území ČR. Zatímco v Praze je více než polovina existujících krytů (největší kapacitu mají metro a Strahovský tunel, v těchto dvou objektech by se mohlo ukrýt cca 350 tisíc lidí), jinde je situace diametrálně odlišná, např. ve Středočeském kraji by se mohla do existujících krytů schovat jen necelá tři procenta jeho obyvatel.

Je důležité, aby lidi znali, kde jsou jejich bydlišti nejbližší kryty, aby věděli, jak se v případě bombardování zachovat, když nemají k dispozici kryt? Měli by si tyto informace obstarat sami, nebo by je měl kvalifikovaně poučit stát, který existuje mimo jiné i proto, aby se o bezpečnost svých občanů staral? Ať už si odpovíte jakkoli, rozmlouvat vám to nebudu…
 

V názoru, jak velké zásoby jídla bychom měli mít doma, se odborníci různí. Já sám jsem slyšel jednoho z nich, který radil, aby domácí zásoby pokryly nejméně měsíc našich potřeb, ale také jsem četl rozhovor s dalším a ten říkal, že postačí 3 dny. Prostě babo raď, stát se v tomto směru žádných doporučení zatím nedopouští, takže je to na každém z nás.

Z grafu vidíme, že lidé volí převážně kompromisní cestu, nejvíce tvoří zásoby na jeden týden. Domnívám se ale, že tvorba domácích zásob není primárně motivována nějakým bezpečnostním ohrožením, ale zcela jinými praktickými důvody, které souvisí s životními postoji a zvyky, nakupovacími schématy, finančními možnostmi apod. Tak co, půjdete dnes nakoupit zásoby?
 
 
 
Musím přiznat, že jsem nečekal tak velké procento spoluobčanů, kteří by se mnou zůstali doma. Sice bude určitě rozdíl mezi dnešní teoretickou odpovědí v klidu obývacího pokoje a případným praktickým rozhodnutím v okamžiku ohrožení vlastní existence či bezpečnosti nejbližších, ale i tak mě to potěšilo.